Erythropoietin

"Erythropoietin (EPO), also known as hematopoietin or hemopoietin, is a glykoprotein secreted by the kidney in response to cellular hypoxia; it stimulates red blood cell production (erythropoiesis) in the bone marrow. It is known that EPO, by thickening the blood, leads to an increased risk of several deadly diseases, such as heart disease, stroke, and cerebral or pulmonary embolism."

Sedíme na kameni nad Brnem a v rukou svíráme termosky.
Zatímco si budujeme úkryty v prostoru mezi vřelostí a chladem, zavrtám si do kůže na dlaních několik drobných kousíčků štěrku. Ne že bych je snad plánovala použít místo zavařovacích sklenic k uchování vzpomínek na dnešní večer - chci se jen doma přesvědčit, jestli jsou doopravdy žluté (nebo aspoň okrové).

Po chvíli těkavého proplouvání mezi vodárenskými objekty objevíme v průhledu mezi dvěma bloky měkce se vlnících stromů altánek s trojúhelníkovitou střechou.
Schoulím se u zábradlí jako zmije ztuhlá zimou a přemýšlím, jestli ještě posbírám dost sil k tomu, abych se odplazila a nemusela uštknout.

Když až příliš dlouho zírám do neklidné temnoty lesa, kdosi mě zlehka obejme kolem pasu a položí mi hlavu na rameno. "Ještě pořád se bojíš?"
Kdybych teď otevřela ústa, budu muset vyplivat všechen ten jed, tu hořkost, která by se zformovala do zraňujících slov. Proboha, nedotýkej se mě!
Tak mlčím, nekonečně dlouho mlčím, a pozoruji automobily, které jako světélkující krvinky bezhlesně pulzují cévami města.
"Ještě se divíš, že se mi nechce žít, když se ani nedovedu těšit na Vánoce?"

Po krátkém, rozverném boji proti početnému týmu javorových listů nás jakási popletená rostlina překvapí otázkou, bude-li již brzy červenec.
(Žluté kopretiny na Žlutém kopci, to by byl skoro námět pro báseň!)
Pak pohádkový rytíř holýma rukama ukroutí jednu z hlav té kvetoucí saně. "Na, dej si ji do vlasů."
Chvíli váhám, ale nakonec si onu smutnou připomínku toho, jak moc jsou věci v nepořádku, ležérně zastrčím za ucho.
"Vidíš, už máš halloweenský kostým."
"To je mi tedy promyšlený kostým!"
"Teď je z tebe květinová víla."
"Jo, květinová víla se svařákem."

Čekáme na poslední předpůlnoční trolejbus. Jen několik metrů od nás se stydlivý jednorožec pokouší co nejlépe napodobit hrbolatou strukturu chodníku.
Chybí tak málo, abych se zeptala Nechceš dnes večer zůstat se mnou?.

Nakonec však dokážu jen opít kuchyňský dřez zbývajícím svařeným vínem.