pátek 28. února 2020

Polycnemum arvense, chruplavník rolní

Hatifnati nocují za kočičím záchodkem a lví král se ukryl před komárem k bílé vráně. Úterý 3:21 v místě Hroznová Lhota je úterý 3:21 v místě Brno - Střed.

Země má nový miniměsíc, velký jako automobil. Abychom to oslavili,  přikusujeme k silvestrovskému džusu limitované vesmírné sušenky.

Pokud mi šatní moli prokoušou uši, budu aspoň moci nosit víc párů náušnic najednou.

pondělí 24. února 2020

Coriandrum sativum, koriandr setý

Mám nadprůměrně vysoký index psychopatie. Proto vidím místo zamračených obličejů sondy od detektoru kovů a v noci se mi zdá o tom, že musím pečovat o svlečenou kůži pana Trnky.

Po týdnu vyvracení mylných hypotéz nastává den odporu proti koriandru. Doopravdy doufám, že nebudu muset ilustrovat příběh o třech medvědích vzpěračích v Leninově mauzoleu.

pátek 21. února 2020

Salicornia europaea, slanorožec evropský

Pokud se celý život obáváte proteazómu, nejspíš není úplně vhodné přátelit se s E3 ubiquitin ligázami. Nespornou výhodou však zůstává, že v takovém případě máte po ruce krabičku poslední záchrany plnou zkumavek s MG132.

Citát pro tento den zní: "Ilea iacta est."
V přímém přenosu pozoruji, jak umírá poslední naděje. Třeba by z toho byla také nějaká zajímavá odborná publikace.

Člověk by neměl plakat do pufrů; mají pak totiž příliš vysokou konduktivitu.

neděle 16. února 2020

Phragmites australis, rákos obecný

"Můžeme jet na výlet," napsal jsi. "Pokud se tedy chceš někde společně zabít."
"Popravdě řečeno, zabít se už mi nezní zdaleka tak lákavě. Raději bych s tebou ještě chvíli žila, než abych s tebou umírala," odpověděla jsem.
A tak jsme nastoupili do auta a odjeli na spontánní výlet do Holandska.

Na dlouhou cestu jsem se vybavila japonskými krevetovými chipsy a rostlinkou pomela zasazenou v kelímku od jogurtu.
Chvíli jsem pozorovala, jak se dva body svítící na mapě pomalu přibližují. Setkaly se přesně podle výpočtů. Zamávaly na sebe, chytily se za ruce a ze strachu před společenskou situací se na chvíli odešly ukrýt do zahrady, v níž byly živé ploty sestříhané do úhledných tvarů, ale její oprýskané zdi připomínaly, že boj proti entropii je marný.

U fontány jsem dostala balíček koláčků, antistatický kartáč na vlasy a repetitivní růže. Cítila jsem se poněkud nepatřičně, neboť výměnou jsem mohla nabídnout pouze starou skleničku od zavařeniny.

Černobílou flekatou krávu pohltily plameny, řekl jsi pohřebním tónem, když jsme se blížili ku království Krtka a Pandy. Už nikdy se nebude angažovat v politice.
Jeden z pilířů příběhu jako by se zhroutil. Zbyly jen květiny a povlaky s pomačkanými rohy.
(Pokvetou vůbec letos hlaváčky jarní?)

Na pouti za lovci mamutů jsme nakonec opsali kruh.
Jen na okamžik jsme se posadili do altánku, abychom pozorovali, jak si lidé v tričkách s krátkým rukávem užívají ladovskou zimu.
"Kdysi jsem si myslela, že srnky vždycky chodí po trojicích," řekla jsem. "Ale není to pravda."

Když jsme se vrátili z nizozemské pahorkatiny zpět k dětskému hřišti, zjistila jsem, že kalendář se za tu dobu přetočil o rok dopředu.
A my jsme pořád ještě byli spolu.

sobota 8. února 2020

Veronica anagalloides, rozrazil bažinný

Povrch Slunce je složen z kousků karamelu a laboratorně pěstované diamanty chrání přírodu. Svátek je časem znovushledávání, ne však takového, jaké člověk očekává.
Mám za úkol vypít sklenici vody bez použití dlaní. Málem se udusím, je to však rozhodně příjemnější, než mluvit jako Miloš Zeman.
Ačkoliv některým připomínám učitelku zpěvu, mikrofon nakonec do ruky brát nemusím. Kampaň naštěstí dokáže leccos.

"Vy dneska oba vypadáte hrozně osmdesátkově," říká Hastrman a láduje se uzeným. "To je asi těmi svetry. Ty vám někdo upletl?"

Při půlnočním návratu domů zaslechneme od Špilberku zpívat slavíka.
Dříve bych to považovala za zázrak, nyní v tom vidím jenom důkaz nevyhnutelné zkázy.


pondělí 3. února 2020

Rumex acetosa, šťovík kyselý

Skrz okno trolejbusu čtu kostrbaté nápisy, co se nečekaně objevily na fasádách po dešti, a znovu procházím ulicemi předurčenými k bloudění. Skleničky s medem, které jsou rozestavěné na dřevěné lavici, přepočítám pro jistotu několikrát.
To aby mi nedošla trpělivost.

Večery teď trávím s kondenzáty, obecným strojním zařízením a faktory ze sestav zpracovatelských strojů. Jsem si stoprocentně jistá, že až tohle skončí, budu mít také narušenou oblast transkripce.
Písmeno "ů" je totiž původcem dosud nepopsané prionové choroby, která se šíří pouhým čtením gramaticky nesprávných vět.

Situace je zoufalá. Bojujeme s větrnými mlýny a střídáme se v tom, kdo je je Don Quijote a kdo Sancho Panza. Moje kočky už prý podaly žádost o přestěhování do útulku, protože se o ně doma nikdo nestará. A i když už vidíme světlo na konci tunelu, je to nejspíš jen Šinkansen jedoucí v protisměru, který nás za okamžik srazí.

Nejdůležitější je prý vymyslet tejk houm mesidž. Co třeba "Polární medvědi nesmí jíst polární polévku, protože by se v ní rozpustili."?

"Dneska jsem vyfotila krásné fotky ok na polévce. Babička dělala vepřový vývar."

sobota 1. února 2020

Podophyllum peltatum, noholist štítnatý

Potkala jsem knír jménem Harold a celý večer se tomu potají uchichtávala. Rumcajs složil vlaštovku a Harolda ze strany ostřeloval - přitom by sám nejspíš potřeboval potkat číšníka s obličejem pomalovaným tužkou na oči.

V modlitebně s puntíkatým stropem se hraje kulečník a v rohu mlčky zápasí dva taekwondisté. I stoly a židle se už ztišily k večerní modlitbě; asi tu nejsme vítaní.
Než zhasnou všechna světla, ukrývám se pod prázdným obalem od brambůrků. Vytrvale přestřihávám nitě, kterými si mě druzí zkoušejí připoutat, a pak se na nich ze samé osamělosti pokouším demonstrativně oběsit.

"Moje oblíbená rostlina je noholist, latinsky Podophyllum," říká Sestra (která už začíná získávat obrysy). "Má cytostatické a protinádorové účinky. Navíc se používá jako emetikum."

Klíčová otázká, zda má noholist znoženou žilnatinu, však zůstává nezodpovězena.