Uncoordinated protein 104

"The kinesin-3 family member Unc-104 is a molecular motor required for axonal transport of many presynaptic components to neuronal synapses. Fruit fly mutant embryos die at late stage, they are paralyzed and lacked the coordinated muscle peristalsis required for hatching."

Obnažené hodinové strojky jsou tolik uhrančivé, protože jsou vizualizací všech dostupných konejšivých systémů; asi jako kdybyste zkřížili tlukoucí srdce s pentóza-fosfátovou dráhou a chůzi po špičkách s dokonale přesným geometrickým vzorem.
Než se však můj tichý úžas stihne uvelebit s hrnkem kávy do houpacího křesla, je udušen informací, proč dřív nemohly být hodiny umístěny jinam než na samý vršek vysoké věže.
"Myslela jsem, že to bylo proště proto, aby na ně všichni dobře viděli."

Nacházíme se v objektu ovládaném hracími skříňkami a starým zubařským křeslem, masivním porcelánovým nádobím a gigantickými vrtulemi, knihami pro nevidomé a miskami s hrachem, nablýskanými gramofony a naolejovanými řetězy, děravými páskami a starými počítačovými hrami, zvětšenými křídly motýlů a filmy s alternativními závěry, historickými fotoaparáty a formami k odlévání zvonů, zašlými badmintonovými raketami a čekankovou kávou.

"Jé, to je jako Ikea, ale lepší," zajásám při procházce dobovou uličkou s výčepem, ševcovskou dílnou a balkónky, na nichž se už celé věky suší prádlo.
V koloniálu mě přepadne chuť zahrát si hru co by sis koupil, protože však tuším, že s takovou infantilní zábavou bych nejspíš nepochodila, s jistým smutkem vyhodím své čtyřleté já za dveře, celé kulisy okomentuji pouze větou Tuhle dózu měla moje babička. a pak se ochotně ujmu překládání německých nápisů.

Musím se dotknout nebezpečně vypadající plazmové koule a na dálku pozdravit parabolu, závodím s autíčkem, zjišťuji, jak moc se mi třesou ruce, kreslím obrazce kyvadlem, zápasím se vzduchoprázdnem a navštívím zrcadlovou komoru, která představuje úrodný skleník pro mindráky.

I po několika hodinách procházení zdobeného labyrintu je však pocit naprostého odcizení pořád o mnoho silnější než nadšení ze všeho nově poznaného.

(Kdybychom tento den popsali oba, nikdo by se ani neodvážil hádat, že vyprávíme týž příběh.)

A tak mi nakonec ze všeho toho hladu po souznění už jenom kručí v břiše.