30. srpna

U cesty se povalují sýkorky bez očí a z vyprahlých trávníků vystrkují své hlavičky ocúny.

("Ocúnem trávím nepohodlné nápadníky. Tak dávej pozor, až ti někdy budu nabízet koláč."
"Teď jsi mě trochu znejistěla."

"Chtěla bych najít někoho, koho bych trávit nemusela."
"To vážně zní, jako bys všechny předchozí otrávila."
"A co když jo?"
"Tak jsi o to zajímavější. Skoro jako můj pavouk.")

Pohled na pole plné uschlých slunečnic bolí. Jsou jako zástup shrbených stařen, které s hořkostí vzpomínají na svou někdejší krásu.