Erythropoietin

"Erythropoietin (EPO), also known as hematopoietin or hemopoietin, is a glykoprotein secreted by the kidney in response to cellular hypoxia; it stimulates red blood cell production (erythropoiesis) in the bone marrow. It is known that EPO, by thickening the blood, leads to an increased risk of several deadly diseases, such as heart disease, stroke, and cerebral or pulmonary embolism."

Sedíme na kameni nad Brnem a v rukou svíráme termosky.
Zatímco si budujeme úkryty v prostoru mezi vřelostí a chladem, zavrtám si do kůže na dlaních několik drobných kousíčků štěrku. Ne že bych je snad plánovala použít místo zavařovacích sklenic k uchování vzpomínek na dnešní večer - chci se jen doma přesvědčit, jestli jsou doopravdy žluté (nebo aspoň okrové).

Po chvíli těkavého proplouvání mezi vodárenskými objekty objevíme v průhledu mezi dvěma bloky měkce se vlnících stromů altánek s trojúhelníkovitou střechou.
Schoulím se u zábradlí jako zmije ztuhlá zimou a přemýšlím, jestli ještě posbírám dost sil k tomu, abych se odplazila a nemusela uštknout.

Když až příliš dlouho zírám do neklidné temnoty lesa, kdosi mě zlehka obejme kolem pasu a položí mi hlavu na rameno. "Ještě pořád se bojíš?"
Kdybych teď otevřela ústa, budu muset vyplivat všechen ten jed, tu hořkost, která by se zformovala do zraňujících slov. Proboha, nedotýkej se mě!
Tak mlčím, nekonečně dlouho mlčím, a pozoruji automobily, které jako světélkující krvinky bezhlesně pulzují cévami města.
"Ještě se divíš, že se mi nechce žít, když se ani nedovedu těšit na Vánoce?"

Po krátkém, rozverném boji proti početnému týmu javorových listů nás jakási popletená rostlina překvapí otázkou, bude-li již brzy červenec.
(Žluté kopretiny na Žlutém kopci, to by byl skoro námět pro báseň!)
Pak pohádkový rytíř holýma rukama ukroutí jednu z hlav té kvetoucí saně. "Na, dej si ji do vlasů."
Chvíli váhám, ale nakonec si onu smutnou připomínku toho, jak moc jsou věci v nepořádku, ležérně zastrčím za ucho.
"Vidíš, už máš halloweenský kostým."
"To je mi tedy promyšlený kostým!"
"Teď je z tebe květinová víla."
"Jo, květinová víla se svařákem."

Čekáme na poslední předpůlnoční trolejbus. Jen několik metrů od nás se stydlivý jednorožec pokouší co nejlépe napodobit hrbolatou strukturu chodníku.
Chybí tak málo, abych se zeptala Nechceš dnes večer zůstat se mnou?.

Nakonec však dokážu jen opít kuchyňský dřez zbývajícím svařeným vínem.

KRT85

"Keratin 85, also known as KRT85, is a member of the keratin gene family. As a type II hair keratin, it is a basic protein which heterodimerizes with type I keratins to form hair and nails."

Vítr složil árii pro drátěný plot a draci na nebi ne a ne se zhmotnit.
Neodůvodněné odchody bolí ještě víc než ty odůvodněné.

"Chtěl bych mít takové vlasy jako ty. To přeci snad ani není možné, jak rychle ti rostou."
"No jo, je to zvláštní. Když si je sepnu do culíku, už to ani nevypadá legračně. A v sobotu jsem si namočila jeden pramen do polévky, takže jsem usoudila, že bych už možná zase potřebovala ostříhat."
"Nemáš ty nějaký Harry Potter syndrom?"

Sen1

"Sen1 is DNA/RNA helicase required for the expression and maturation of diverse classes of non-protein-coding RNAs in yeasts. Sen1 directs RNA polymerase II transcription termination on snoRNAs as well as on several short protein-coding genes and may also play a role in transcription-coupled nucleotide excision repair."

Dlouho jsem nebyla tolik šťastná jako mezi rozlehlými bělostnými pokoji a skicovitými náčrtky z muzea vynálezů.
Když jsem se probudila, připadala jsem si, jako bych právě vylezla ze sprchy po čtrnáctidenní túře za tropických veder.

(Statistika jsem si zamilovala už ve chvíli, kdy jsem ho spatřila, jak se pod hodinami choulí se sluchátky v uších - a jen stěží by se dalo najít něco přirozenějšího, než v tom jednoduše pokračovat.
Jenomže i kdybych obešla všechny domy ve vsi, kde Kluk s mrkajícím autem nedávno zasahoval u požáru stodoly, i kdyby se mi tam podařilo Statistika najít, i kdybych ho dokázala přesvědčit, aby se mnou ještě mluvil, stejně bych nikdy nedokázala pochopit jeho výpočty.)

A tak jsem si nazula pohorky a znovu se vydala na cestu.

Ostatně, co jiného mi taky zbývalo.

Histidine decarboxylase

"Histidine decarboxylase is an enzyme responsible for catalyzing the decarboxylation of histidine to form histamine. In mammals, histamine is an important biogenic amine with regulatory roles in neurotransmission or gastric acid secretion. Histamine is also involved in the inflammatory response and has a central role as a mediator of itching."

Kluk s mrkajícím autem už není Klukem s mrkajícím autem, neboť mrkající auto se léčí se svým selhávajícím srdcem v nemocnici a delší vycházky mu ubližují.
Kluk s mrkajícím autem by se mohl změnit například v Kluka, s nímž jsme pekli medvědí dort, nebo v Kluka, na kterém mi nezáleží tak, jak by mělo.
Obě přezdívky jsou však již zabrané.

Když nastane devátá hodina a všechno musí utichnout, bytem už voní čokoláda.
"A co děláš?"
"Peču dort..." V tu chvíli mě někdo zákeřně dloubne do žeber. Jen stěží zachovám vážný tón. "Pro jednoho známého."
Vzpomínám, jak mi Hastrman do telefonního hovoru mňoukal, já jsem ho okřikovala Buď ticho, Piškotku! a vší silou zadržovala smích.
Přesto však neváhám ani minutu, vezmu titěrnou plastovou kuši a střelím útočníka přímo doprostřed hrudi.
Povzbuzena náhlým útěkem z okovů dokážu pustit výběr toho nejlepšího od Mňágy a do mrazáku uložit sadu alternativních čokoládových nosů.

A pak se Kluk s mrkajícím autem, který už není Klukem s mrkajícím autem, zeptá: "A až se na té oslavě budou vyptávat na tu, která ten dort pekla, co jim mám vlastně o tobě říct?"

Možná by bylo nejlepší chlapce od příště pouze číslovat.
Vymýšlení přezdívek je naprosto zbytečnou námahou.
Všichni nakonec stejně zmizí.

("To je hrozné, po těch antibiotikách mě všechno svědí."
"Naopak, to je dobře!"
"Jak dobře?"
"Že v tom aspoň jednou nejsem sám..."
"Pcha! Kdybys mi místo toho raději nabídl, že mi budeš škrábat záda...")

Beta-lactamase

"Beta-lactamases are enzymes produced by bacteria that provide multi-resistance to β-lactam antibiotics such as penicillins or cephalosporins. These antibiotics all have a common element in their molecular structure: a four-atom ring known as a β-lactam. Through hydrolysis, the lactamase enzyme breaks the β-lactam ring open, deactivating the molecule's antibacterial properties."

V sedm, ve tři a v jedenáct polykám léky, které brzy bez slitování vymýtí zbytky všeho živého ve mně.

Přála bych si, aby mě někdo zachumlal do peřin a pak mi připravil lívance s javorovým sirupem. Ráda bych je ochutnala ještě předtím, než se uškrábu k smrti nebo mě zahubí antibiotiky vyvolaná pseudomembranozní kolitida.

Čekání na další pupínek si však mohu krátit pouze vymýšlením vhodné odpovědi na tři sta padesátou druhou posměšnou básničku a nabádáním koček, aby mi svými zoubky drtily prsty na rukou.

"Neuhořeli jsme, ani lokomotiva se neporouchala."
"Ty máš ale kliku!"
"Vážně?"

Cyclooxygenase

"Cyclooxygenase (COX), officially known as prostaglandin-endoperoxide synthase, is an enzyme that is responsible for formation of prostanoids, and prostaglandins from arachidonic acid. Pharmaceutical inhibition of COX can provide relief from the symptoms of inflammation and pain. Nonsteroidal anti-inflammatory drugs, such as aspirin and ibuprofen, exert their effects through inhibition of COX."

Kdysi jsem někde zachytila pověru, která pravila, že ztratí-li člověk přítele, přijde zároveň i o jeden ze svých zubů.
Při té rychlosti, jakou lidé odcházejí z mého života, bych se měla připravit na úplnou zubní náhradu. Tak do pěti let.

Vlastně je celkem s podivem, že poslední měsíce mají oběť jen jednu jedinou.

"Takovou gangrénu jsem hodně dlouho neviděla," vyděsí se zubařka, hned, jakmile vrtačkou odstraní tenoučkou slupičku zkažené skloviny. "Proč jste s tím nepřišla dřív?"
Jen pokrčím rameny, protože věty o tom, že je všechno stejně marné, jsou pouze pro vyvolené.
"Z toho rentgenu to vůbec takhle zle nevypadalo."
"Já jsem to ale věděla. Věděla jsem, že už se ho zachránit nepodaří."

(Věděla jsem to, protože se mi odjakživa zdají sny o nekontrolovatelném vypadávání zubů a nějak to začít muselo.
Věděla jsem to, protože jsem ještě nezapomněla, jak jsem v rychlíku směr Jihlava přemýšlela, jestli náhodou neomdlím bolestí.
Věděla jsem to, pro ty zášlehy v levé tváři, při kterých jsem se s hrůzou budila ze spánku, pro ten neodbytný pocit, že zaživa zevnitř vyhnívám.)

"Víte, že jste z toho mohla mít sepsi?"
Jo.
Docela nepříjemná, a především nepravděpodobná smrt.

A se stejnou samozřejmostí, jako jsem minulé léto potajmu polykala prášky proti bolesti po hrstech, jen aby se to ten, který šel kolem, nedozvěděl, protože jsem tak nějak podvědomě tušila, že už žádný další výlet nebude, si nyní nechám z úst po kusech vysekat mrtvolu - nespíš prostě vím, že úsměv už mnohokrát potřebovat nebudu.

Trypsinogen

"Trypsinogen is the precursor form of trypsin, a digestive enzyme. Trypsin is produced, stored and released as the inactive trypsinogen to ensure that the protein is only activated in the appropriate location. Once activated, the trypsin can activate more trypsinogen into trypsin."

Čím usilovněji se na něco pokoušíte nemyslet, tím usilovněji na to myslíte.
(Ostatně, psali to i v Respektu.)

A ticho
nebydlí jen v uších rozleptává kůži šplhá vlásečnicemi plíží se podél nervů obmotává kosti proplouvá aortou nahlodává pobřišnici noří se do lymfy spočine měkce v měkkých plenách mozkových
A pak nezbývá
než je jednou provždy vyvařit
Zlikvidovat
ten infekční odpad

(Umřela na ticho.
V zimě.)

Fear of intimacy

"Transporter protein Fear of intimacy (foi) controls intracellular zinc availability indispensable for the activity of transcription factors that regulate the specification and differentiation of muscles in Drosophila. Foi also affects gonad formation; in foi mutants the germ cells fail to form the tight cluster typically found in a properly coalesced gonad, and instead remain only loosely aligned."

Ve vzduchu je cítit změna, říkám si, když se blížím k místu, kde plánuji strávit nedělní odpoledne (ten vzácný volný čas, který jsem si těžce vydobyla a který mě možná s konečnou platností připraví o mé pracovní místo). Pak mi silný poryv větru bez milosti vyrve z ruky časopis.
Změna k horšímu, samozřejmě.

Plánuji se ještě pár minut ploužit kolem a pozorovat zchátralou fasádu druhé obecné chlapecké školy. Chlad mě však tak dlouho kouše do prstů, až mě zažene do průchodu, kde vlevo sice není tak úplně vpravo, ale aspoň se to úspěšně pokouší předstírat.

"Chtěla jsem se ještě chvíli procházet, vím, že na návštěvy se nemá chodit přesně... ale je tam taková zima..."
"To je v pohodě. Jenom ještě musím pověsit prádlo a dát péct chleba."

Vítejte v bytě pana dokonalého. Květiny ve váze, ani zrnko prachu a nepatrný závan atmosféry bytu s ozvěnou.
(A přestože je znát, že i odsud někdo zmizel, jizva je tak tenoučká, že ji stěží postřehnete.)

"Vydrž, dám ti deku!"


A tak stojím ve dveřích, obalená měkounkým oranžovým plyšem, pozoruji téměř cizího chlapce, jak věší prádlo, a přemýšlím, jestli se ještě někdy u někoho budu cítit natolik doma, aby mi taková scéna připadala přirozená.

Brzy přijde řada na dřevěné lišty, japonskou pilku, tři druhy lepidla, metr, režnou nit s navijákem, hromádku kolíčků, višně v čokoládě a arch balicího papíru s nevhodnými rozměry.

"Nedá se nic dělat, bude potřeba záplata."
"Ale tahle část pak bude mít proužky opačným směrem."
"Tak to bude drak rebel."
"Jo, přibližně pětiprocentní rebel."

"Udělám si kafe. Dáš si taky?"
"Asi ne, děkuju. Pro mě už je moc pozdě."
(Pozdě na kávu, pozdě na všechno.)

Postaví moka konvičku na sporák a řekne: "To je takové kouzlo. Právě teď se děje kouzlo."
V hlavě mi automaticky naskočí věta Kouzla neexistují., ale cosi mi zabrání ji vyslovit nahlas.
"A když nechceš kafe, dala by sis třeba aspoň čaj?"
"Asi ani nepotřebuju. Ale díky."
"Já vím, že nepotřebuješ. Ale rád bych tě něčím pohostil," odpoví, a když pokrčím rameny, vyloví ze skříňky aspoň tabulku čokolády.

Drak usychá na půli cesty k nebi, kuchyní voní domácí chléb a já mlčky pozoruji psíky pobíhající za oknem - teprve tehdy mi dojde, že situace je daleko vážnější, než jsem si doposud byla ochotná připustit.
(Představte si všechny emoce, které jste zažili během posledního týdne. Negativní pocity zesilte pěti- až desetinásobně, všechny pozitivní bez milosti zlikvidujte, snad až na několik drobných pousmání a ironických úšklebků. Teď před vámi stojím já, úplně nahá.)
"Psů jsem se vždycky bála."

Až když běháme po dvorku s rukama nad hlavou, rozesměju se tak zvesela, že okna rezonují a rostliny v květináčích znovu nasazují na květ.
"Funguje to!" zavolám a na pár okamžiků zapomenu, jak ráda bych se ztratila světu.

"Na tobě je strašně poznat, jaká je ti zima. Myslím, že ještě dostaneš deku."
"Tak jo. Ale budu se řídit tím, co říkaly jezinky v pohádce - jen chvilku se ohřejeme a pak zase půjdeme."
Večer s pohádkami o jezinkách se vynoří jen na malou chvíli a pak zase zapluje kamsi do smrdutých vod hastrmanského rybníčku. 
Kdyby jen nebylo tak pozdě...

Když se mu nepodaří vnutit mi na cestu několik krajíců domácího chleba, alespoň mi do tašky přihodí odřezek dřevěné lišty omotaný páskem krepového papíru.
"Tady máš něco pro kocourky. To aby se na mě nezlobili, že jsem je okradl o čas strávený s tebou."

Na rozloučenou mě objímá déle než kdy předtím.
Zkusím se mu vysmeknout, ale drží mě pevně.

Když se konečně osvobodím, řeknu jen: "Musím tě přeci hrozně studit."

Fas ligand

"Fas ligand or FasL is a homotrimeric transmembrane protein expressed on cytotoxic lymphocytes. It signals through binding to Fas receptor, which spans the membrane of the "target" cell. This binding usually leads to apoptosis, or cell death."

„Nefunguje vůbec nic, co mi přijde pod ruku, dokonce i ty fixy přestávají psát, jen co se jich dotknu. Asi by bylo doopravdy nejlepší, kdybych se konečně zabila.“

„Ani to nezkoušej. Taky to zpackáš.“

Tak dík.

Haemoglobin

"Hemoglobin (American) or haemoglobin (British) is the iron-containing oxygen-transport metalloprotein in the red blood cells (erythrocytes) of almost all vertebrates as well as the tissues of some invertebrates. Hemoglobin in the blood carries oxygen from the lungs or gills to the rest of the body."

"Nechtěla by ses zase někdy potkat?"
"Já to teď asi nezvládám, promiň. Snad někdy."

Skrývám se pod peřinou před strašidly, před vyzváněním telefonu však neuteču.

"Jen jsem chtěl vědět, jestli jsi v pořádku, když jsi psala takové věci."
Jedna věta a jeden větný ekvivalent.
Takhle snadné to může být.

Takhle snadné to může být, když jednou někdo poslouchá.

5HT-receptor

"5-hydroxytryptamine receptors or serotonin receptors are a group of G protein-coupled receptors and ligand-gated ion channels found in the central and peripheral nervous systems. There is evidence for abnormalities of serotonin receptors in depression, which regulates serotonin function. Decreased availability of this receptor has been found in multiple brain areas of patients with major depressive disorder, although this abnormality is not highly specific for depression and has also been found in patients with panic disorder."

Na samém dně prokrastinační propasti se povaluje přecpaný koš na odpadky.
Dnes jsem v něm ukořistila užitečnou příručku s názvem "Jak strávit večer vyplňováním online psychiatrického testu ve snaze odhalit všechny diagnózy odpovídající podivnému chování vaší kočky".

(Probouzíte se příliš brzy?
Extrémně.
Objevují se u vás náhlé a bezdůvodné stavy vyplašenosti, zděšení a paniky?
Dosti silně.
Máte touhu lámat, rozbíjet nebo jinak ničit věci?
Extrémně.)

Můj obvyklý večerní program se zpravidla skládá z toho, že na střídačku pláču a pojídám nezdravé pochutiny, takže zjištění, že bydlím s depresivním, úzkostným stvořením, které je silně přecitlivělé, zaujímá hostilní postoje a v jehož chování jsou přítomny prvky paranoidního chování, by mě nemělo ani trochu překvapovat.

Nejspíš bych už konečně měla zasíťovat okna.

CRY1

"Cryptochromes (from the Greek "hidden colour") are a class of flavoproteins that are sensitive to blue light. CRY1 regulates the circadian clock in a light-dependent fashion in insects and plants."

Jsem vězněm bytu, v kterém bydlím.

Občas si sice obléknu bundu a obuji boty, práh je však pokaždé příliš vysoký na to, abych ho překročila.

(A každým dnem

trochu víc umírám

Ale kdo ne?)

Přála jsem si být ještě jednou k zbláznění šťastná.

Když jsem zjistila, že to není možné, přála jsem si aspoň občas neusínat sama.

Když jsem zjistila, že mě pak po večerech objímá jenom strach, přála jsem si, aby to všechno aspoň jeden jediný den tolik nebolelo.

Teď už si přeju jenom to, abych se jednou ráno prostě neprobudila.

Nejkrásnější věci, které jsem kdy prožila, byly stejně pouhopouhou iluzí.

MAO

"Monoamine oxidases (MAO) are enzymes that catalyze the oxidation of monoamines, employing oxygen to clip off their amine group. MAOs are important in the breakdown of monoamines ingested in food, and also serve to inactivate monoamine neurotransmitters. Homovanillic acid is a major catecholamine metabolite that is produced by a consecutive action of monoamine oxidase and catechol-O-methyltransferase on dopamine."

Když si někdo pořídí miniprasátko, musí být připraven věnovat mu všechen volný čas, jinak miniprasátko věnuje ten svůj rytí pod nábytkem. Protože však většina návštěv nebude vepříkem schválena, společnost svého nového domácího mazlíčka takový člověk vlastně ještě ocení. A když nakonec skončí v tom zdemolovaném bytě sám už nadobro, bude vděčný i za to, že ho prasátko čas od času v noci něžně rýpne kopýtkem do žeber.

"Někdy si říkám, že nějaká ta katastrofa je už určitě na spadnutí, jenom se to tají, aby nevypukla celosvětová panika."
Sedíme na lavičce uprostřed daňčí obory a říjnové slunce nesnesitelně pálí.
"Já si zase někdy říkám, že by to vlastně nebyla taková škoda, kdyby lidstvo vyhynulo."

Daňci se neobjeví, jen několik divočáků s mlaskáním popíjí blátivou vodu z jezírka.
"Musím říct, že mám tyhle prasečí zvuky strašně rád."

Celý den je vlastně takovou exkurzí do skladiště kulis k příběhu o Hastrmanovi.
Projdeme nejkrásnější ulicí v Brně a zastavíme se u zdi, kde jsem zarostla do asfaltu.
Prohlížíme si si město ze skály, na níž kdysi vonělo kakao a kde se večer proměnil v třpytivý světelný řetěz.
Tam, kde Hastrman hrál plamenům na harmoniku, chvíli pozorujeme shromáždění středověkých šlechticů.
A u meziplanetárního vozítka, odkud jsem volala o pomoc před tím, než jsem šla plakat do skruže, vrátíme na své místo několik kovových tyčinek.

Cestou z kopce, po němž Hastrman často pobíhá s Děvčátkem z hor, potkáváme skupinku hlučných individuí.
"Pojďme jinudy," řeknu. "Tady by nás ještě někdo mohl podřezat. I když... aspoň bychom to už měli za sebou."
Oba se zasmějeme.

Věděli jste vůbec, že kombinace nutellového cheesecaku a přátelského rozhovoru vyléčí leccos?

Možná bych si to měla nechat patentovat.

Bovine serum albumin

"Bovine serum albumin (also known as BSA or "Fraction V") is a serum albumin protein derived from cows. It is often used as a protein concentration standard in lab experiments."

Pod modrým světlem se povadlá rostlina z rodu Arctium proměnila v obludného, třiceticentimetrového brouka s několika trnovitými výběžky na hlavě.
"To je přepracování. Já v takovém případě vidím krávy... nebo ovce."

Snad nikdy předtím jsem neobjevila novinový titulek, kterému bych se dokázala smát patnáct minut v kuse.
Had se plazil z vinotéky do tabáku, popsal odchyt v Kauflandu herpetolog Bublík.
"To byl asi nějaký Hastrman."
Vtip se zcela míjí účinkem.
(Možná jsem měla raději vyzkoušet nějaký polévkový.)

"Jak to, že takový člověk jako Hastrman dostane tolik šancí - a kluk z tančírny žádnou?"
"Nejspíš proto, že se mu doposud nepodařilo mě svléknout."

Alpha amylase

"An amylase is an enzyme that catalyses the hydrolysis of starch into sugars. Foods that contain large amounts of starch but little sugar, such as rice and potatoes, may acquire a slightly sweet taste as they are chewed because salivary amylase degrades some of their starch into sugar. Amylases are used in breadmaking and to break down starch (found in flour) into simple sugars. Yeast then feeds on these simple sugars and converts it into the waste products of alcohol and carbon dioxide. This imparts flavour and causes the bread to rise."

Moje prohlášení Právě jsem zjistila, že jíst polévku, když fouká vítr, není zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. vyvolalo takovou vlnu veselí, že jsem začala uvažovat, zda z něj nevyvinout zbrusu novou sadu vtipů.

Jíst špenátovou polévku, když fouká vítr, není zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Náznak hořkosladké nostalgie.
Jíst chřestovou polévku, když fouká vítr, není zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Kdejaký labužník zamáčkne slzu.
Jíst brokolicovou polévku, když fouká vítr, není zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Ten si vychutnají jen někteří.
Jíst bramborovou polévku, když fouká vítr, není zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Pro všechny, co si váží tradic.
Jíst tomatovou polévku, když fouká vítr, není zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Zlatý hřeb celé série.

Pak už určitě nikdy nebudu obědvat sama.

Firefly luciferase

"Firefly luciferase is the light-emitting enzyme responsible for the bioluminescence of fireflies and click beetles. The enzyme catalyses the oxidation of firefly luciferin, requiring oxygen and ATP. Light is produced because the reaction forms oxyluciferin in an electronically excited state. The reaction releases a photon of light as oxyluciferin goes back to the ground state."

Přezdívku pro Pana Žárovku jsem vymýšlela s přesvědčením, že už ji víckrát nebudu muset použít.
Jednorázový plastový obal na dočasné skladování nepříliš trvanlivého příběhu.
Žádný další kontakt nebyl v plánu - a plány, jak všichni dobře vědí, je potřeba brát vážně.

Po dvou dnech zatvrzelého mlčení se konečně rozhodnu smazat těch několik slov, která nezapadají.

V tu chvíli mi však v okně přistane další poštovní holub.
(Ahoj, vážně doufám, že jsem tě minulý týden tím tancováním moc nevyděsil...)

Praštím ho po hlavě časopisem.

Brother of odd with entrails limited

"BOWEL (Brother of odd with entrails limited) is a putative transcription factor required for leg joint formation, patterning the leg tarsal segments and involved in cell rearrangement during elongation of the embryonic hindgut."

Lávová lampa
Loď se skleněným dnem

Hvězdná noc

Pásovec

Bratr podivného s omezenými vnitřnostmi

Myslím, že jsem se měla zaměřit na vývojovou biologii octomilek.

Cytochrome P450

"CYP1A2 is a member of the cytochrome P450 superfamily of enzymes. The cytochrome P450 proteins are monooxygenases which catalyze many reactions involved in drug metabolism. The enzyme's endogenous substrate is unknown; however, it is able to metabolize some polycyclic aromatic hydrocarbons to carcinogenic intermediates."

"Už je to lepší, děkuji z optání," odpovídám každému, kdo se zajímá, jak se mám. A pak se usměju, na důkaz toho, že brzy se už věci dají do pořádku úplně.

Ve skutečnosti však není lepší vůbec nic, naopak.
K tomu, abych si dojela vyzvednout balík do města, se rozhoupávám tak dlouho, až hrozí, že ho pošta zašle zpět k odesílateli.
Když jsem náhodou nucena pohybovat se po centru, dívám se do země, a v hromadné dopravě mám pokaždé pevně zavřené oči.
Téměř tři týdny v kuse posmrkávám a pokašlávám, protože obranyschopnost sliznic v mém nosohltanu už dočista utonula v neutuchajícím přílivu slz.
Raději zůstávám bez pořádných večeří, než abych strávila pár minut nakupováním.
A pomalu, avšak systematicky odstřihávám veškeré komunikační prostředky.

Je téměř jisté, že už se z toho nedostanu.

Všechno, čím se snažím zachránit, se totiž nakonec obrátí proti mně.
Možná prostě přišel čas přestat se zachraňovat.

Hrozně bych si přála zapomenout.
Přála bych si zapomenout, jaké je to usínat s někým, koho máte doopravdy rádi.
Přála bych si zapomenout, že jsem kdy znala toho, co šel kolem.
Přála bych si zapomenout, jak šťastná jsem se cítila, když jsem při snídani sledovala, jak spí.
Přála bych si zapomenout.
Třeba by pak ta samota bolela o trochu méně.

Budu se hodně divit, jestli vydržím až do Vánoc.

Nebarvi kocourka azobarvivem.
Stane se z něj zhoubomňau.

I'm not dead yet

"I'm not dead yet (Indy) is a plasma membrane transporter of Krebs cycle intermediates that is important in organismal intermediary metabolism. Mutations in Indy create a favorable metabolic state, similar to calorie restriction, and extend life span."

"Když jsem dnes ráno šla do práce, potkala jsem Hastrmana. Projel kolem autem a mával mi z okýnka."
"A dodržela jsi slib?"
"Dodržela."

(Dodržela, přestože bych mu ráda řekla, že včera to bylo přesně půl roku od chvíle, kdy jsme spolu prvně vyjeli do polí, kdy jsem ho pozorovala, jak řídí, u toho odhazuje jeden svršek za druhým a sprostě nadává, že mu všechno oblečení pochcaly kočky, kdy jsme si přivolali nález granátu, kdy jsme se spolu opili v kachničkovém baru a já mu sdělila, že se stejně jednou zabiju, tak ať s tím počítá, kdy jsem se nechala zatáhnout do toho jeho tragikomického divadelního představení a až příliš pozdě pomyslela na útěk.
Dodržela, přestože bych se s ním ráda podělila i o to, že si stále pamatuji, že první věta, kterou mi tehdy řekl, se netýkala psa.
Dodržela, přestože bych mu chtěla vysvětlit, že si nejlepší kousky koláčů a nejkrásnější nalezené hříbky šetřím pro ty, které mám nejraději, a že to sice nejspíš není taková forma lásky, jakou by si představoval, ale že to bezpochyby nějaká láska je.)

"Jen jsem se na něj usmála a šla jsem dál. Bylo mi ale strašně smutno."

"Je smutné, kolik tvých historek končí tím, že ti bylo strašně smutno."

Strictosidine synthase

"Strictosidine synthase is a key enzyme in alkaloid biosynthesis. It catalyses the condensation of tryptamine with secologanin to form strictosidine. Many indole alkaloids formed from strictosidine synthase-catalyzed condensation are precursors to medicinally important compounds such as quinine etc."

V Pana Žárovku jsem od začátku vkládala poměrně velké naděje, i když to tak navenek pravděpodobně vůbec nepůsobilo.

Na první schůzku jsem dorazila téměř o půl hodiny později, a to s výmluvou, že jsem si jakožto hloupý Pražák popletla jednotlivá náměstí. Ve skutečnosti jsem ještě v hodinu srazu hrála připitomělé hry s tím, co boří portály.
Napodruhé jsem se polepšila, přišla jsem včas. Kdyby mi to ale okolnosti aspoň trochu dovolovaly, nejspíš bych se kvůli nepovedeným vtipům o žížalách zavrtala jako jedna z nich někam hodně hluboko pod zem.
Třetí schůzku jsem chtěla raději zrušit úplně. Když se mi to nepodařilo, vykompenzovala jsem si ten neúspěch aspoň dalším pozdním příchodem.
Zjevně se mi cosi snažilo naznačit, že bych si ten útěk ještě měla pošetřit.

Jít do latinskoamerické tančírny přesto, že neznám ani základní kroky, byl totiž jeden z nejhloupějších nápadů, který jsem za poslední dobu měla.

"Chyť mě za ruce. Teď se opři, klidně víc... Takhle. Cítíš to napětí? Výborně. Teď tě mohu vést, kam budu chtít, můžeme chodit, můžeme tančit."

Vybaví se mi jedna z úvodních kapitol z povídkové knihy o argentinském tangu a najednou je mi jasné, že já jsem jedna z těch, co tohle nikdy nedokážou.
Jsem ta, která píše zoufalé věty na kachličky, a pak odchází se sklopenou hlavou a s pocitem selhání.

"Když na chvilku zapomeneš na to, že je potřeba dělat nějaké kroky, najednou to začne fungovat. Všimla sis toho?"

Postupně zapomenu všechny latinské názvy, které jsem si kdy zapamatovala, jména postav z knih, které jsem přečetla, i dialogy z filmů, co jsem shlédla.
Ale nikdy, nikdy nedokážu zapomenout na skutečnosti, které mě limitují.
Proto nikdy nebudu doopravdy tančit, přestože bych tolik chtěla.
A proto už nejspíš napořád zůstanu sama.

Nejdůležitější věcí, kterou se ten večer naučím, tak zůstává fakt, že tonik pod UV lampou vyzařuje modré světlo.

"To dělá ten chinin. To je taky nějaký protein, ne?"
"Řekla bych, že alkaloid," odpovím a před očima mi vyskočí několik náhodných aromatických kruhů.
Potlačím nutkání vytáhnout mobil, abych překontrolovala správnost své domněnky, stejně jako nutkání se okamžitě vypařit.
"Teď vypadáš, jako by ses chtěla úplně vpít do zdi."
"Toto umění jsem bohužel ještě neovládla, i když bylo mnoho situací, v nichž bych ho velice ocenila."

Když se u smečky loučíme, oběma nám je jasné, že je to naposledy, co se vidíme.

Je to vlastně škoda.

Škoda, že nejsem úplně jiná.

Uncoordinated protein 104

"The kinesin-3 family member Unc-104 is a molecular motor required for axonal transport of many presynaptic components to neuronal synapses. Fruit fly mutant embryos die at late stage, they are paralyzed and lacked the coordinated muscle peristalsis required for hatching."

Obnažené hodinové strojky jsou tolik uhrančivé, protože jsou vizualizací všech dostupných konejšivých systémů; asi jako kdybyste zkřížili tlukoucí srdce s pentóza-fosfátovou dráhou a chůzi po špičkách s dokonale přesným geometrickým vzorem.
Než se však můj tichý úžas stihne uvelebit s hrnkem kávy do houpacího křesla, je udušen informací, proč dřív nemohly být hodiny umístěny jinam než na samý vršek vysoké věže.
"Myslela jsem, že to bylo proště proto, aby na ně všichni dobře viděli."

Nacházíme se v objektu ovládaném hracími skříňkami a starým zubařským křeslem, masivním porcelánovým nádobím a gigantickými vrtulemi, knihami pro nevidomé a miskami s hrachem, nablýskanými gramofony a naolejovanými řetězy, děravými páskami a starými počítačovými hrami, zvětšenými křídly motýlů a filmy s alternativními závěry, historickými fotoaparáty a formami k odlévání zvonů, zašlými badmintonovými raketami a čekankovou kávou.

"Jé, to je jako Ikea, ale lepší," zajásám při procházce dobovou uličkou s výčepem, ševcovskou dílnou a balkónky, na nichž se už celé věky suší prádlo.
V koloniálu mě přepadne chuť zahrát si hru co by sis koupil, protože však tuším, že s takovou infantilní zábavou bych nejspíš nepochodila, s jistým smutkem vyhodím své čtyřleté já za dveře, celé kulisy okomentuji pouze větou Tuhle dózu měla moje babička. a pak se ochotně ujmu překládání německých nápisů.

Musím se dotknout nebezpečně vypadající plazmové koule a na dálku pozdravit parabolu, závodím s autíčkem, zjišťuji, jak moc se mi třesou ruce, kreslím obrazce kyvadlem, zápasím se vzduchoprázdnem a navštívím zrcadlovou komoru, která představuje úrodný skleník pro mindráky.

I po několika hodinách procházení zdobeného labyrintu je však pocit naprostého odcizení pořád o mnoho silnější než nadšení ze všeho nově poznaného.

(Kdybychom tento den popsali oba, nikdo by se ani neodvážil hádat, že vyprávíme týž příběh.)

A tak mi nakonec ze všeho toho hladu po souznění už jenom kručí v břiše.