8. dubna

Někde mezi barvínkem, klíšťovou encefalitidou a neznámým antibiotikem se dějí věci, které není snadné pochopit, věci mezi hlavou, srdcem a tělem.
Nechala jsem se dobrovolně spoutat a nehty ti vyryla kotvu do holé kůže. Jenomže barvy tak rychle blednou a ani skvrna od vína na stropě už není červená.

Chtěla bych napsat o tom, jak jsem ve čtyři ráno musela v noční košili s mývalem otevírat hasičům a policii. Jak se stalo, že jsem o hodinu později seděla uprostřed schodiště s člověkem, o němž jsem si přísahala, že už ho nikdy neuvidím, a dostala místo snídaně panáka whisky. O tom, jak jsem navštívila pavlače a porazila Hastrmana ve hře na chytrost. Jak jsme pojídali camembert, jak jsme museli neustále přetáčet film a prý to bylo dobré znamení. Ráda bych zaznamenala i to, jak jsem nedokázala roztříštit skleničku s vínem o zeď a pak jsem toho litovala. Jak jsem za svítání objímala téměř cizího člověka a na přibližně tři vteřiny mi bylo dobře. Jak ten člověk řekl: "Napíšeme spolu básničku.", uchopil mě za ruku a v tom okamžiku usnul. Jak jsem neutekla, přestože mi neměl kdo zabránit. Vykreslila bych i situaci, jak jsem (já!) úplně sama venčila cizího psa na dětském hřišti. Jak jsem si dobrovolně nechala uvěznit pravou ruku v policejních poutech a pak musela chodit po ulici s klukem, co na sobě neměl kalhoty. Jak jsme strávili nedělní dopoledne v peřinách a já byla pořád jednou nohou na odchodu, přestože bych pro něco takového nejspíš i zabíjela. Jak jsme jedli houbové rizoto a jak jsem se osvobodila. Jak jsem znovu nedokázala uvěřit. Jak jsem nekonečně dlouho stála ve dveřích. Jak jsem Hastrmanovi opět naoko zlomila srdce, ale ve skutečnosti se jen zapletla pevněji do sítí. O tom, jak moc bolela věta: "V tom případě už mi nikdy nevolej."

Chtěla bych o tom všem napsat. Jenže tys to napsal dávno přede mnou, jako součást univerzálního scénáře, jako formu na mnoho použití.
A mně nepřísluší krást mistrovi tužku.
Co s tím vším, když já nehořím tak rychle jako suché chrastí, když nedokážu předstírat život tak věrohodně jako ty?
A koho budeš odlévat do forem zítra, koho pozítří?

"A tady v tomhle místě je pořád moje bývalá přítelkyně, úplně nahá. Tak, jak jsem ji tenkrát obtáhl marmeládou. Borůvkovou."