Ve vlaku z Prahy do Brna je chladno.
Tak chladno, že bych se nejraději stočila do klubíčka pod malou stolní lampičkou, tak chladno, že si musím vzpomenout na ledové krystalky PMSF rozpuštěného v isopropanolu - a na ten zvuk, který zní, jako by se něco tříštilo, a zároveň tak trochu jako Vánoce, jako když si zapálíte prskavku - tak chladno, že někde u České Třebové musím na chvíli zavřít oči.
Přesně za dvanáct hodin mě kluk s monoklem a velkým černým psem naloží do auta, odveze kamsi do polí a možná mě ubije polní lopatkou.
Chtěla bych ještě něco napsat, jenže jsem si znepřátelila slova a má duše je prázdná, prázdná, prázdná.
Možná proto pořád tak trochu mrzne.
Detektivka. Případ puntíkatého kufru, tak tě pojmenují, až tě najdou v polích. :)
OdpovědětVymazat