V nočním kampusu jsme potkali ježka - patřícího prý mezi šelmy - a dva zajíce, o jejichž zařazení jsme pro jistotu nediskutovali.
Raději jsme se dívali do oken a pojmenovávali přístroje, propasti a akvarijní rybičky.
"Na to, jak jsme se tu procházeli, určitě jen tak nezapomenu."
V překladu: Možná bude potřeba týden, nebo dokonce i dva.
Já jsem si taky nedokázala vybavit slovo exsikátor.
"Bála ses se mnou jít ve dne na pole - a teď se mnou chceš jít v noci do lesa? Blázne."
Můj popůlnoční stoslovný dárek vyvolal jedinou reakci:
"Fušuješ mi do řemesla, obludo."
Telefonovali jsme třicet osm minut a třicet osm sekund.
Zajíc může patřit mezi hřebenokřídlé. Záleží, s jakou láskou na něj díváš. :)
OdpovědětVymazat