Juglans regia, ořešák královský

Kdykoliv jdu ven, svírám v dlani ořechy od Hastrmana tak pevně, až se jim rozvolňují skořápky.
Pokaždé poslepu počítám - jeden, druhý, třetí - jako by to snad byly nějaké talismany, na nichž závisí můj život.

"Víš co? Já jsem vážně moc ráda, že někoho máš. Teď se zase budeme moci vídat. Budu mít konečně doopravdy pádný důvod, proč tě poslat do háje, když na mě zase budeš něco zkoušet."

"Nebudu!"
"Jen aby. Známe se."
"Ale až se rozejdeme, můžeme začít chodit spolu."

"Já s tebou přeci nechci chodit. A vůbec, neplánuj si budoucnost s jinými děvčaty, když s někým jsi. To je první předpoklad úspěchu. Nebo aspoň toho, abys pro příště mohl vyměnit až za jestli."