Peřiny jsou ostrovem, nad nímž se nebe nikdy nezatáhne.
Žijí tu dobrácké noční můry vonící po levanduli, které plaší všechny zlé sny.
"Určitě přiletí mol," oznamuji v polospánku s obličejem zavrtaným do polštáře.
"A prokouše ti noční košilku?"
"Jo."
"A sežere i tebe?"
"Jo."
Někde za dveřmi, v tak nekonečné dálce, svádí mé nejmilejší zvíře další z bojů o život.
Já mám však na dosah ruku, které se lze chytit.
Nepamatuji si, kdy naposledy se mi chtělo plakat štěstím.
A zase s někým v posteli. :)
OdpovědětVymazat