Centaurium erytraea, zeměžluč okolíkatá

V mém sprchovém koutu se zabydlelo cizí mýdlo a cizí vůně se zavrtala do mých ručníků.
Někdo cizí si přivlastnil mé puntíčky i právo objímat mě před spaním.
A do mé řeči se začalo nenápadně vkrádat slovo "my".

Jsou dny, v nichž je tím jediným, co k Chlapci cítím, vztek. Vztek, že ze všech těch, co se jakousi náhodou ocitli v mém životě, je to právě on, který zůstal.
Ale už vím, že lidé jako já si nemohou dovolit věřit na pohádkovou lásku; žádná totiž nepřijde.

A tak se učím být spokojená.

Jsou večery, kdy sedím na podlaze v koupelně, zády opřená o pračku, čelo položené na kolenou, a připadá mi, že se za žádnou cenu nedovedu přesvědčit, abych si šla lehnout k tomu, který mě má rád.
V takový večer se znovu svléknu, vrátím se do sprchy a pustím si do obličeje vodu tak ledovou, že by z ní i Hastrmanovi drkotaly zuby.

Učení pro mě ještě nikdy nebylo tak bolestivým procesem.