"Nudlová, Kopřivová, seznamte se," zavelí Hastrman, zašermuje rukama, a než se stačím optat, jestli o mně doma doopravdy mluví jako o Nudlové, vypaří se pro cigarety.
Uchopím cibulovou ruku a pokouším se neplakat.
Mluvíme jen o listech od květáku, vánoční rozhovory se zdají být zapomenuty.
("Měl bych se přihlásit na obor s názvem Udržení dlouhodobých vztahů," řekl mi Hastrman - není to ani týden.
"Já bych si měla zvolit nějaký příbuzný, třeba Nalezení dlouhodobého vztahu."
"A byli bychom pak jediní dva docenti na světě s takovým zaměřením, protože všichni ostatní to zvládají tak nějak přirozeně."
Možná...
A možná, že přihlášky odložíme na příští rok.)
Oddenky slovníkové zdi zakořenily na skříni a nejspíš použily veškerá slova jako hnojivo.
Ještě ráda využiju pobídky Tak pojďte, smradi! a protože Předpokládám, že to platilo i pro mě., jdu spolu se psím spřežením očichávat vonné tyčinky.
Následující hodinu a půl strávíme obdivováním výrazů xu, pejz a ný.
"Zase jsem tu jediný chlap," povzdechne si Hastrman. "Příště přiveď Hocha."
Představuji si, jak by si přečetl varování Vítejte u pomatených smyslů, vzápětí objevil znepokojivou uměleckou instalaci z odpadků a prozkoumal nevábně vyhlížející zvolání BOLÍ! - a pak už jen beze slova zůstal zírat na zrcadlo, vyděšený obličej lemovaný nápisem Moc nečum... ale trochu můžeš.
"Vždyť my ale jsme docela konzervativní," pronese napůl dotčeně Kopřivová.
"My, a konzervativní? A kdo by byl potom liberál?" odvětí Hastrman a políbí ji na koleno.
Všichni se zasmějeme.
Takhle to asi vypadá, když má člověk kamarády.
"And one day, I was on a conference with Dalai Lama and a Japanese scientist who asked him a very strange question that no one would dare to ask. He asked: 'Your Holiness, can you tell us what was the happiest moment of your life?' I was wondering what Dalai Lama could answer. He was silent for a moment and then he said very loudly: 'I think... right now!'"
Tyhlety svatosti jsou tak přeceňovaní myslitelé. :)
OdpovědětVymazat