Berteroa incana, šedivka šedá

Praha mě nepřivítala s otevřenou náručí. Skryla se za šedivou oponou a vycenila na mě výškové budovy jako nějaký agresivní pes vyhrožující svými ostrými zuby. Ačkoliv kuchyňskou linku v bytě s fialovou stěnou stále ještě zdobí úhledně vyskládané ingredience na kulajdu, už tu nejsem doma.
Už nejsem doma nikde.

Matka živě vysílá záběry nepořádku s komentářem o pátku a o sobotě a v koupelně po podlaze běhá šváb. Pokouším se ho polapit, ale mé nešikovné prsty hlasují pro svobodu. Posadím se na dlaždičky pokryté směsí zaschlého pracího prášku, sena a ježčích exkrementů a čestně uznávám, že jsem prohrála.
Jsou věci, proti nimž nemá smysl bojovat.

Vím, že už nikdy znovu nezažiju, jaké je to mít letní prázdniny. Už nikdy nebudu spát deset hodin v kuse. Už nikdy se nezamiluji.
Tak vypadá dospělost, o které jsme jako děti snili.

Raphanus raphanistrum, ředkev ohnice

Léto právě proběhlo,
proběhlo kolem.
A já ho ani neslyšela zpívat v ulicích.

Díky čínské zásilce jsem jmenována do funkce hlavního výrobce zábavní pyrotechniky; mé ohňostroje prý rozsvítí nebe červenou barvou.
A až jednou za štítem z plexiskla připravím koncentrované roztoky nebezpečných solí, výsledky mých pokusů budou konečně bombastické.

I stolky někdy potřebují zachránit, zvlášť pokud jsou opuštěné a dostatečně velké pro tyranova křídla.

Tragopogon dubius, kozí brada pochybná

Na dobrodružné výpravě do údolí potoka, který není, odvážně vstupuji do vymrzlého doupěte Oduly a hrdinně čelím invazi mimozemských kamenů, co se živí pohlcováním vzdušné vlhkosti. Nakonec se zraním až po skončení bitvy, při pádu do výběhu kamerunských koz. 

Mangový sorbet je vhodným lékem na žal po zmrzlině z černého sezamu.

Bellis perennis, sedmikráska chudobka

Na prádelní šňůře pod mým oknem visí sbírka starých opuštěných ponožek. Všechny jsou zaprané, v různých odstínech růžové, každá je jiná.
Zůstanou tak už navždy. Zůstanou ve společnosti cizinců, vydané napospas slunci, dešti i sněhu, zůstanou tak, protože ztratily to nejdůležitější; někoho, ke komu patřily.

Za tmy poslouchám hlučný rekviem pro sedmikrásky a vzpomínám na obal od ledové kávy odložený na zaprášeném lešení.
Těžko věřit, že byly dny, kdy jsem byla tak dokonale šťastná.

Půlnoční pátrání po hatifnatovi v záhonku zůstává bezúspěšné.

(Každé léto nejspíš vyžaduje vlastní snímek lahve od alkoholického nápoje, která se povaluje na parapetu.)

Epilobium tetragonum, vrbovka čtyřhranná

Planeta Země splaskla a nechala se odnést v tašce do skladiště k ostatním planetám a rozlehlé město se zákoutími plnými příběhů se smrsklo na pouhý šedivý obdélník s neosobním textem. 

Takhle končí světy.

("A byla to nějaká důležitá raketa?" zeptala jsem se.
"Všechny rakety jsou důležité," odpověděl jsi.)

Leonurus cardiaca, srdečník obecný

Kyvadlové minuty se proměnily v kyvadlové hodiny a uvěznily mě mezi ozubenými kolečky svého hodinového stroje.
"Přála by sis srdce?" volá na mě chlapec zpoza nepřekonatelné propasti.
"Přála. Jenomže je příliš křehké a batohy se špatně čistí od opadaných cév," odpovím. "Ale je hezké, že se ptáš."

Odlet vesmírné lodi stihneme na poslední chvíli. Mimozemšťanům koupajícím se v kráterech na vzdálené planetě jen zamáváme z okénka a přistaneme až na náměstí, snad z touhy po mražených višních. Těch několik málo kousků ledu se však na hladině rozpáleného asfaltového moře ztratí během okamžiku.

Scenerie před očima se nám mění rychleji, než je předpovězeno, a dostaneme proto příležitost prohlédnout si v jeskynní hladomorně záclonové duchy a otevřené krabice mléka.
V rozpadající se kamenné zdi jsou naaranžovány archeologické nálezy a zahnutý zuby nahoru a z rádia na lešení se pro dokreslení atmosféry line monotónní monolog o křižácké výpravě. Za hlavní poselství, které si má člověk odnést z prohlídky domů, tu bezpochyby považují to, že neukázněným cyklistům je třeba prostřelit hlavu šípem.

Přestože bych měla být zodpovědná za to, co si k sobě připoutám, všechny lišky nakonec rozdám, to když začnou pouštět chlupy do tašky s Pokémony.

Ještě několik dní mě budou od spánku rušit ozvěny písničky Deset malých černoušků v diskoúpravě. 

Potentilla argentea, mochna stříbrná

"Synonyma neexistují," řekl Dohlížitel a tvářil se u toho vážně.
Přesto je kdosi vyskládává do řady jako kostičky domina, aby mohl spustit lavinu slov jemným ťuknutím paličkou od bicích.

Ve vaně sedí krásná dívka a hraje na kytaru. A já sleduji tváře lidí procházejících okolo a myslím na den, kdy jsem utíkala přes přechod u kampusu a zvesela mávala.
Album, které mi kdysi zachránilo život, mi tentokrát málem zlomilo vaz.

Možnosti, které nejsou vyloučené, jsou vždycky do jisté míry pravděpodobné.

Polygonum aviculare, rdesno ptačí

Větve ovocných stromů v zahrádkách se prohýbají pod váhou plodů, vonící květy vystřídala barevná paleta plná jablek, švestek a broskví. Mé každodenní putování mě přiblížilo usmíření s městem, jež jsem nenáviděla - jako by se snad můj vztah k městům odvíjel od počtu kroků, které jim věnuji.

Za řekou se posadím na schody zarostlé rdesnem a z batohu vylovím krabičku s ovadlým salátem. Chlapec sedící na protějším břehu žmoulá v ruce cigaretu a zaujatě sleduje displej svého mobilního telefonu. A já pozoruji stélky zelených řas pohybující v nekonečné mexické vlně, počítám střepy na šedivém betonu, které se v zapadajícím slunci třpytí jako drahokamy.
Poslední lísteček rukoly vhodím do vody jako obětinu říčním bohům.

Nedaleko anděla s amputovanou končetinou podstoupím šokovou terapii své sociální fobie a zjišťuji, že horší než hledat jehlu v kupce sena je přehrabovat se v kupce sena se strachem, že na tu jehlu náhodou narazíte.
Některá hudba nejspíš nikdy nepřestane bolet.

Allium ursinum, česnek medvědí

Uplynul rok od dob Oceánu textilu, od dob, kdy se z Rumcajse stal Blankytný medvěd. Šifra, která není šifrou, přesto nebyla doposud rozluštěna. 
Jsem uvízlá v podivném bezčasí, v trvalé hibernaci. Čas plyne kdesi mimo mé tělo, pomalu - a přeci tak rychle. Je jako jedna z velkých řek, o nichž člověk slyšel jenom v hodinách zeměpisu. Každý ví, že Nilem, Amazonkou nebo Mississippi neustále protékají hektolitry vody, málokdo si však uvědomuje, že se tak děje právě teď.

A život je přitom potřeba stihnout v těch krátkých pauzách mezi odpočinky po jídle.

"Když jsme se vrátili domů minulý rok, přišel jsi za mnou, jakmile se za rodiči zavřely dveře. Přinesl jsi řecký salát s olivami a polomáčené sušenky a naslouchal jsi mému vyprávění," řeknu.
"To už si ani nepamatuji," odpovíš.
"A přitom to byla jedna z nejdůležitějších věcí, co jsi pro mě kdy udělal."

Je přísně zapovězeno smát se větě "The DNA fragments peregrinated on the gel."

Arbutus unedo, planika obecná

Neděle
Rozbíjím nádobí ve velkém a za trest se nechám škrábat dravou šelmou, která si nás adoptovala pro tři masové tyčinky a čtyři dny staré rybí vnitřnosti.
Hlavonožčí pravda je prý podivnější než fikce.

Pondělí
Kočka po ránu nosí do postele antrax, jen místo nepopsané obálky k jeho doručení používá vlastní kožíšek.
Paměť je barvoslepá žena, tyrkysový kajak však stále neodplul.

Úterý
Slunečník podlehl minerálnímu rozvratu a také symbióza pagody a pistácie je v ohrožení. Bouře na ostrovech bývají prudké a nemilosrdné. Nezbývá než věřit, že týden stará předpověď počasí nemohla předvídat také to, jak neuctivě zahodím lebku uhynulého racka zpátky do moře.

Středa
Indonéské opice se s oblibou věnují zpívání duetů a ty, co pocházejí z Nizozemí, zase pilně navštěvují kurzy skotské angličtiny.
Umývat nádobí v den, kdy je zasaženo, se nevyplácí.

Čtvrtek
Po průchodu místy se zvýšeným rizikem kotníkových epizod objevujeme pláň malého významu a velkých puklin. Místo slavnostního vztyčování vlajky se ukrývám v kamenném hnízdě, to abych nepřekážela ve výhledu na hory a moře. Hlavně nesmíme dopadnout jako Bába pod kořenem.

Pátek
Na poslední chvíli sestavuji seznam latinských jmen s poselstvím (z tkaniny bazénu se totiž člověk snadno nevymotá) a nad nutellovou palačinkou s překvapením zjišťuji, že mám nárok na jazykový certifikát na úrovni rodilého mluvčího v řeči Teletubbies. V čase, který zbývá, se měním v kolesový parník.

Sobota
Všech sto dvacet kun se podílí na opravě pneumatiky, velká fíková loupež se však ani tak neobejde beze svědků.
Začne-li samice ježka snášet vajíčka, je vhodné přesunout ji do kurníku a do jiného živočišného řádu.