Svět je omotán tolika obvazy, že se pod tou vrstvou téměř nedá dýchat.
Nezbývá než volit - buď se udusit, nebo vykrvácet.
Našla jsem někoho, kdo dokázal utišit mé bolesti; spolu s nimi však umrtvil i veškeré další emoce, jako by naplnil můj hladový žaludek vatou. Smutek i radost přestaly existovat, zbyla jen lhostejnost.
Upadla jsem do hibernace v zemi, kam se nikdy nevrací léto.
Srdce mi bije pomalu a tiše a duše se už dávno rozloučila s tělem, většinu času se vznáší v mrazivých vrstvách atmosféry.
Nejvyšším stupněm náklonnosti, kterého jsem - a už navždycky budu - schopná ve vztazích dosáhnout, je, že mi někdo téměř neleze na nervy.
Lepší než frigidní kráska!
OdpovědětVymazat