Když se mě někdo zeptá: "Jak se máš?", odpovídám: "Ještě žiju."
Přestávám si však být jistá tím, jestli je to dobře, nebo špatně.
Tento blog není ani tak deníkem jako spíš souborem laboratorních protokolů, které pečlivě dokumentují všechny mé neúspěšné pokusy navrátit světu barvy a jednou poslouží jako důkaz toho, že jsem vyzkoušela všechny dostupné metody, než jsem se definitivně vzdala.
Tak na to pamatujte.
Kdybychom byli na poušti a měli jen jednoho velblouda, věnoval bych ti ho!
OdpovědětVymazat