Na Špilberku kvetou trsy bílých fialek a město se tiše třpytí, jako by právě napadl sníh. Vzduch je studený; svět nejspíš pomalu snižuje svoji teplotu, aby mohl upadnout do pozdní hibernace.
Poslední noc na svobodě chutná ještě trochu po narozeninových dortech a zároveň už i po konzervách, které máme všichni úhledně vyskládané ve skříni.
Před McDonaldem na náměstí provedeme výměnu esejí o psaní za drobný finanční obnos.
Tentokrát jsem žena s klíči já.
"Říkám to proto, abyste si tak nezoufal
nad nemožností zodpovědět některé otázky.
Ne že by se v budoucnosti našly odpovědi, ale
až tygři vyjdou na povrch,
budou se klást otázky jinak."
Až tygři vylezou na povrch, ucítíš z nich jen pach kouře, laciného vína a života bez mýdla.
OdpovědětVymazat