Měla bych si zapamatovat, že adekvátní reakcí na pocit, že bych se s někým neměla dále vídat, doopravdy není jít k němu večer na návštěvu.
A že adekvátní reakcí na větu Já tě mám ale fakt rád... nejsou věty Vážně? a To je hezké.
Další díl nočních telenovel se vysílá již dopoledne.
"Kdy jsi včera odešla? Volal mi brácha, že jsem se pak příšerně porval. Asi mě nějak vzalo to, žes zmizela."
A Dívka s klíči strávila noc s Jájsembratrem, jen proto, že jí bylo teskno po Hastrmanovi.
"Do toho mě laskavě netahej."
"Uvidíme se dneska?"
"Ne. Pracuji."
Snad poprvé v životě někomu praštím s telefonem. Téměř si to užívám.
Odhodlání mi vydrží přibližně pět hodin. Pak se nechám nalákat na sladké řečičky, smyšlený polibek pod rozkvetlou třešní a hrášek z ovčí vlny.
Sedíme na schodech, pijeme slaďoučké trnkové víno a připravujeme kolemjdoucím hlavolamové pasti.
Když zjistím, že se dva roky mého života smrskly do tří obrázků v téměř nepublikovatelném článku, zvedneme se k odchodu.
Nechám se vodit se po městě zavřenýma očima, téměř beze strachu. Nedokážu však po čichu identifikovat bylinu z čeledi Lamiaceae.
Přestože neustále mluvím o odchodu, zdržím se do rána.
Před cestou domů dostanu pusu a láhev moštu.
Pizzu necháme mravencům.
A dostala jsi svůj díl? S třešničkou navrchu? Zajímalo by mě jednoduše, jestli jste spolu carpe noctem?!
OdpovědětVymazat