Zdánlivě nevinné sdělení, že protokoly se dají dělat i ve vlaku, na chvíli obrací můj svět vzhůru nohama a můj spánek naruby.
Vymýšlím plán, jak propašovat vodu na koncert v podšívce kabátu, a uvažuji nad tím, jestli spíše účinkuji ve špionážním filmu nebo ve vlastním surrealistickém snu. Ze všeho nejpravděpodobnější mi však připadá, že dostanu infarkt dřív, než se nějaký koncert vůbec odehraje.
To dá rozum, že nemohu usnout, když skutečnost vypadá tak nereálně, že už přeci určitě dávno musím spát.
Udělalas vše, co bylo v lidských silách. Koncertní síň byla vzhůru nohama.
OdpovědětVymazat