Vzpamatovávám se traumatu způsobeného bizarním nočním kapsovým hovorem, a tak rozdávám sušenky z drceného čediče dochucené kousky amorfní síry místo vláčných čokoládových cookies.
Část kolektivu se preventivně izoluje, hrozí jim peklo i bez pekelných sušenek.
"Co tam děláš? Chceš ji nakazit?" volá Cassidy na Zálesáka z vedlejší kanceláře, která slouží jako improvizovaná karanténní místnost.
"Tobě snad taky něco je?" zeptám se Zálesáka, naoko vyděšeně.
"Ne, ode mě nic nechytíš, maximálně depresi, a tu už stejně máš," odpoví.
Zasměju se. "Ale co když máme každý nějaký jiný kmen?"
Tvůj kmen je nejagresivnější.
OdpovědětVymazat