Najas minor, řečanka menší

Sedíme s Hastrmanem na zídce nad řekou, propletení končetinami jako dvě objímající se mořské hvězdice. 
Pokusí se mě políbit.
Uhnu.
Pak mu polibek vrátím, jednou, dvakrát, neochotně.

"Co to děláš? Vždyť ty mě tu ozobáváš, jako když slepice zobe zrní," postěžuje si Hastrman.
Zasměju se. Chtěla bych říct, že moje srdce je zrovna někde jinde, ale vím, jak pateticky by to znělo, a tak jenom pokrčím rameny. 

City, které ve mně situace vzbuzuje, jsou stejně vřelé jako city mrtvé olihně vyvržené na písčitou pláž, Hastrman mě však objímá dál.
"Vždycky, vždycky, vždycky tu budu pro Tebe," říká a hladí mě po zádech.
Já tu pro tebe asi budu moci být jen ve chvílích, kdy zrovna nebudu nezadaná, napadne mě. Nebezpeční lidé totiž nepřestanou být nebezpeční jen proto, že je za nebezpečné přestanete považovat.

---

Už když jsme se sešli, tušila jsem, že se naše plány úplně neshodují. Já jsem si přála jen tak sedět a dívat se na řeku, Hastrman chtěl plout městem a objevovat.
"Každý máme dnes úplně jiné tempo," řekla jsem, když mě Hastrman postavil na longboard a táhl mě po dlažebních kostkách s takovou vervou, až mi brněly nohy. Hastrman však překvapivě vymyslel program vhodný pro nás pro oba.
"Půjdeme na lodičku," rozhodl.

Zavezl mě daleko proti proudu a pak mi předal vesla. Otáčela jsem loďkou sem a tam, ale nikdy se mi nepodařilo nabrat správný směr.
"Vesluj pořádně!" křičel Hastrman. "Vždyť se tu motáme jak špína v kýblu."
"Omlouvám se. Můj mozek asi ztratil schopnost koordinovat mé pohyby."
"Neomlouvej se, já se bavím."
"Já vlastně celkem taky," odpověděla jsem. Koneckonců, nebolely mě ruce od veslování, nýbrž břicho od samého smíchu.
Jen s velkým štěstím jsme se vyhnuli mostním pilířům i několika nepřátelským labutím v nadživotní velikosti. Na dohled od torza památeční vrby se mnou Hastrman ztratil trpělivost a sebral mi vesla. Dal mi pusu a do ruky růženec. Pak nás odvezl nedaleko jezu a přes hukot vody na mě zavolal: "Můžeš se modlit, jestli chceš."

Vyplout na vodu s Hastrmanem bylo nejspíš projevem čirého bláznovství.
Měla jsem tušit, že v lepším případě se mě bude pokoušet utopit, v tom horším se mi bude snažit poplést hlavu.

Možná jsem měla věnovat větší pozornost větě "Pokud se rozejdete, udělám všechno proto, abych mohl být s tebou."