Euphrasia officinalis, světlík lékařský

V budově z oplatek poznají nováčky už ode dveří.
Nedaleko výhružně se tvářícího hroznu balónků si nechávám ovázat ruku a z akvária vylovím papírovou rybku pro štěstí, rybku s pořadovým číslem 311.
Pak už se jen střídá červená bílá červená bílá, jako skleničky vína, jako dvě stě čtyřicet metrů vzdálený železniční přejezd, jako světla aut v tunelu, a to víření není možno zastavit.

Snažím se znovu uvelebit v dlaních konejšivého řádu. Pokouším se vysledovat vzor v pohybu světelných kuželů a tolik si přeji, aby se navzájem dotkly, alespoň na chvíli. Vím ale, že žiji ve vesmíru, kde se pravidla neporušují, ani kvůli zázrakům.

Tanec má v sobě stále cosi opojného, pohybovat se pod nánosy prachu je však rok od roku těžší.
Vzpomínám na sardinky ve stříbrných šatečkách a závěrečný odpočet, to vlnobití, které je rozneslo do všech koutů světa. Vzpomínám na večer s písmenky a cibulovými kroužky, vzpomínám na střípky mozaiky i na poslední dílek skládačky. Vzpomínám na dny, kdy jsem ještě cítila život v konečcích prstů.
Na to, jak se mé tělo pohybovalo předtím, než se proměnilo v pouhou sestavu automatických mlýnů, si však vzpomenout nedovedu.

Zrcadlově obrácené nápisy na skle mi naženou krev do tváří; trochu to štípe. Vzduch je těžký jako za noci desetikorun, ulice jsou však prázdné. Neznámé ruce nás ochotně uloží do ploché krabice na pizzu a doručí do tlamy podřimující štiky dřív, než se do nás stačí dát zima.

Za papírovými zdmi papírového pokoje jsou papírové závěsy a na papírových postelích je papírové povlečení, slibující papírový spánek, spánek prázdný jako nepopsaný list.
Když mi ráno papírově bílé světlo vymete z očí všechny kousíčky zaschlé řasenky, zjišťuji, že štěstí mám na dosah své levé ruky.

Pod lustrem jako z italského filmu sbírám prstem ze stolu drobečky opečeného chleba. V pozadí svádějí lovečtí psi svůj nekonečný boj; z jejich upocené srsti čpí marnost a vyčerpání. Strýček Pompo zatím zvesela sází vejce na talíř a ze sázených vajec rostou kuřata.

Když opouštíme dům, jehož stěny zdobí torza mořských panen, v akváriu ještě pořád plavou zlaté ryby.