V trolejbuse jsem potkala džínovou paní. Měla na sobě džíny, džínovou bundu, čepici i batoh, všechno pečlivě sladěné do tmavě modrého odstínu. Když jsem se chtěla přesvědčit, zda nosí i boty potažené džínovinou, čekalo mě zklamání - na nohou měla obyčejné šedivé tenisky.
Dnešní svět nejspíš nepřeje dokonalosti.
Během několika málo dní rozbořily bagry nápis "Je to jen sen, Alenko." a na kopci pod oknem mi vykvetl tenisák.
Své věci skládám do krabic bez odmlouvání.
Teď už vím, že všechno se mění - a že jakýkoliv odpor je zbytečný.
Koukám, že i o dva měsíce později je pořád podzim. Ale o dva měsíce dřív jsi v sobě měla parádní matroš. :)
OdpovědětVymazatTen tenisák... tenisák nikdo střízlivý nepochopí!