Večery trávím sledováním bizarních japonských videí o výrobě snubních prstenů z ostříhaných nehtů a hraček z lidských vlasů a místo odborných článků si čtu o tom, jak na Slovensku objevili krápník ve tvaru mužského přirození.
Před usnutím pak naslouchám netopýřím zvukům za okny. Už dávno nejsou nesnesitelné, změnily se v teninký, sotva slyšitelný pískot. Je to nejspíš naposledy, co jsem schopná jej vnímat.
Letošní léto bylo posledním létem mého mládí.
Z modrých vln a bílé pěny stvořená... naštěstí tvé mládí ještě potrvá.
OdpovědětVymazat