Fragment č. 1
"S těmi lidmi se už nedovedu stýkat, nechci, aby viděli, co se tu ze mě stalo."
"Nechceš, aby viděli, jak se z tebe stává vědkyně v laboratoři s dobrým renomé?"
"Spíš to, jak se ze mě stává troska v Brně."
"Omlouvám se, jsem vyčerpaná. Poslední tři hodiny jsem zírala do šumu dat z mikroskopu."
"Vidíš teď všechno černobíle?"
"Ne, já vždycky všechno vidím jenom černě."
Fragment č. 3
"Uvědomila jsem si, že všechny enzymatické reakce jsou aspoň do jisté míry vratné."
"A pomůže ti to nějak v tvém projektu?"
"V projektu ne, ale v životě možná ano."
Možná, že kdybych našla dostatečné množství energie, podaří se mi aspoň na chvíli uniknout z neúprosné Lynenovy spirály.
Brno, buranů plno. Ne nadarmo se tak při fotbalových utkáních občas ozývá z kotle.
OdpovědětVymazat