čtvrtek 2. září 2021

Geum urbanum, kuklík městský

Rány v betonové kůži náměstí se začínají pozvolna zacelovat, jiné šrámy se však hojí mnohem pomaleji. Severské naděje zhasly, nastává polární noc.

Žiji sama v prázdném městě, kde jsem jen já, přízraky a lidé, kteří se mě netýkají. Jsou jako figurky v počítačové hře, s nímž se nedá zahájit hovor.

Pořád ve mně rezonuje pocit, že bych se chtěla vrátit domů. 

Jen si už nejsem jistá, kde to doma vlastně je.

1 komentář: