Máky pochybné odkvetly a zmizely dřív, než jsem se s nimi stihla znovu spřátelit. Přála bych si, aby stejně rychle mizely i všechny moje pochybnosti.
Chlapec, kterého jsem kdysi fotila s květinou za uchem, už dávno zakořenil jinde.
Já však zůstávám zlomená; navždy budu klonit květy k zemi. Uvadám tak rychle.
Místo mého prvního setkání s tím, co šel kolem, i slova, která jsme si vyměnili, budou navždycky smazána z povrchu zemského.
Možná musí zaniknout celý vesmír, abych konečně našla klid.
Statistik ti dopřeje reminiscence na vypracované bříšní svaly a chlapec s autem možná zas měl - kromě jiného - dobré bicáky. Téměř vždy se najde něco, kvůli čemu se dá žít.
OdpovědětVymazatOhrazuji se vůči zařazení máku. Nikdy není pochybný, je to ta nejloajálnější květina pod sluncem... Ne nadarmo připomíná polního motýla.