Dobrovolně se vzdávám prvomájového polibku pod rozkvetlou třešní, jen abych mohla věnovat dvacet sekund pozorování puntíkatých oušek a růžových kopýtek malého tapířete.
(Ptáci marabu mají bílé nohy. Údajně proto, že si po nich záměrně nechávají stékat trus, aby se ochladili v horkých dnech.)
Když mi můj puritánský tatínek ukazuje mládeži nepřístupné výstupy ze své výzvědné činnosti, nejspíš jsem oficiálně považována za dospělou.
Z mých pozorování vyplývá, že čím déle se zabýváme nějakou věcí, tím se nám zdá proveditelnější. Pokud ti chtěl ukázat něco nemravného delší čas, pak je jasné, že uspěl.
OdpovědětVymazat