Chladnomilné strašidlo trpí bolestí, když se rozsvítí světlo, a vyplavuje pracovní stoly všem, kdo ho prozradí.
"Každá naděje je škodlivá a je potřeba se jí zbavit," říkám. Dohlížitel Em mlátí hlavou do stolu a Zálesák se směje.
Mám chuť dodat, že se to zdaleka nevztahuje pouze na naše projekty, ale raději mlčím.
"Dnes u nás panovala taková žertovná a hystericky podivná atmosféra," popisuji, zatímco Zálesák pod lampičkou inhaluje studené páry dusíku a vymýšlí dvojice čísel, v nichž je jedno beze zbytku dělitelné druhým.
"Takovou kombinaci slov bych asi v jedné větě nečekal," odpoví ten, který vykonává dozor nad bezchybným dodržováním pravidel.
"Ale tys u nás nebyl. Ta slova celkem přesně vystihují, co se tam dneska dělo," vysvětluji. "Teď si asi musíš myslet, že jsme všichni na drogách."
"A jste snad?"
"Ne."
Tedy pokud si je naše mozky zrovna nevyrábí samy.
Brzlíková párty skončila, domů odcházím roztřesená a s pořádnou kocovinou.
Zálesák je klukovsky nadšený, ale Dohlížitel je zase bezproblémovější. Můžeš si vybírat. A nebo nechat Náhodu nahrát Ti do ruky.
OdpovědětVymazat