Učím se jíst piškoty jako chameleon a s kručením v žaludku sleduji film, v němž se pořád jí.
Dostávám se do potíží proto, že nedostatečně projevuji radost a že úspěchy sděluji pouze mezi řečí. Supi se slétají k mému stolu, jako by tušili, že se dosyta najedí mých dávno mrtvých emocí.
Neztrácej naději, nezapomeň, že jsi unikát.
OdpovědětVymazat