V bývalém areálu nemocnice žijí mezi chátrajícími budovami černožlutá monstra sršící elektřinou a v betonových skružích se líhnou štípající vzpomínky. A já, místo toho, abych věnovala náležitou pozornost významnému citrusu, hledám nejvhodnější úhel pro zachycení zátiší s karoserií a jízdním kolem.
Při pečení zázvorových sušenek bojuji s vtíravými myšlenkami na krabičku od čaje polepenou citáty z knih a se sušenkovým OCD, které se projevuje nutkavou potřebou odvažovat stejně velké kousky těsta a pak je klást na plech v naprosto přesných intervalech, ze strachu, že budou-li o milimetr blíže, slepí se dohromady.
"V tomhle bytě před tebou bydlel králík?" zeptám se, když se chumlám do peřin se vzorem, který lze skládat.
"Myslím, že ano."
"Tak takhle," řeknu, "přesně takhle se z králičích nor stávají medvědí brlohy."
Kompulze tě provází na každém rohu. A na tu karoserii, která je vlastně TARGA, jen nasednout!
OdpovědětVymazat