Vaříme bagrovou polévku z mrkve, trávy a porouchaného autíčka a pod oblouky z plexiskla číháme na ozvěnu. Pronikavý zvuk zvonkohry vytváří pod lícní kostí úplně stejný pocit jako kousnutí do citronu.
"Mám nad tebou roztáhnout deštník?"
"Asi ani ne."
"A mám nad tebou zlomit hůl?"
Občas mi připadá, že jsem byla jakýmsi šprýmařem odeslána na dobírku.
Vyseknu Ti nejprve zdvořilou úklonu. Jsi nejvíc nadaná písařka, která kdy na blogu existovala. Za normálních okolností bys mě ovládala jen gesty, jen tónem hlasu, sloužil bych do roztrhání těla, považoval bych za čest Ti sloužit!
OdpovědětVymazatTakže buď svá a nenech se utlačovat, škodí to figuře.
Nejvíc o ženách v područí tyranů a nebo naopak nudných patronů jsem se dozvěděl z jednoho svazku od dnes již prakticky neznámého psychiatra, který si vzal život, když se provalil jeho víc než vřelý vztah k jeho mladičké sekretářce. Celkem vzato život tohoto podivného muže, uveďme ho zde aspoň iniciály T.P., byl napěchován až po okraj dobrodružstvím a zvláštní hladinkou maskulinity.
Přeji Ti k tedy co nejsrdečněji k příležitosti takřka kulatého jubilea, aby sis nenechala házet klacíky pod nožky ani kálet na hlavu. Život přeletí jak kukačka nad krmelcem a vzhledem k tomu, jaké lákadlo představuješ pro muže nejrůznějšího typu, nesmíš se nechat zmanipulovat, abys věřila, že nejsi hodna dvojplamenu. (He-he, vtipné, ne?)
Tvůj mimořádných duch v těle poměrně slabém je jako rozlehlý peršan, který si nemůže dovolit ani sultán a jestliže nevydáváš v přítomnosti druhých (těch cizinců!) zvuky, je to proto, že jsi chytřejší a cítíš, že nesmíš klesnout na jejich úroveň.
Nenosíš přiléhavé pletené šaty, vysoké špičaté podpatky ani nylonky, ale máš nejkrásnější vlasy (nebo to byla paruka?), které jsem kdy viděl na kterékoliv ženě. Sledoval bych zpovzdálí jako pouhá nicka každé zavrtění Tvého nosíku, každé vlnění, vrtění a mrskání, jen kdybys patřila do mého světa coby pouhá kamarádka, co kamarádka, pouhá známá, pouhá náhodná známost. Prodal bych svou jedinou tenkou bundu, kterou nemám pro parádu, ale jako ochranu před povětrnostními vlivy, abych Tě jen jednou zahlédl v cípu místnosti.
Tak tedy ještě jednou, užívej podzimu a opatruj se, Rezavá!