Quercus cerris, dub cer

Nešikovnost mých prstů mě mění v kov ze skupiny lantanoidů a druh dubu, na který si nelze vzpomenout. Medvěd opouští brloh špatnou tlapou a poškrábaný film nasazuje andílkům bramborovou hlavu.

Správná podzimní deprese musí začít už na konci srpna.

Gnaphalium uliginosum, protěž bažinná

V krámku pana Kodaka nemají filmy do fotoaparátu ani výrobky z ježčí kůže, zato spoustu krabic se starými novinami a dalším, neidentifikovatelným obsahem. Nemocnice V háji má buď velmi nešťastný název, nebo jde o místo, kam se člověk doopravdy nechce dostat.

Pod splavem rotuje vodou nasáklý, zšedlý bochník chleba a po zábradlí šplhá kýčovitá sádrová kočka v nadživotní velikosti.
Z Ledče nad Sázavou vane podobná atmosféra odevzdané beznaděje jako z Ratají, tentokrát však s sebou nemám nikoho, kdo by mi jí pomáhal čelit.

Hylotelephium maximum, rozchodníkovec velký

Vaříme bagrovou polévku z mrkve, trávy a porouchaného autíčka a pod oblouky z plexiskla číháme na ozvěnu. Pronikavý zvuk zvonkohry vytváří pod lícní kostí úplně stejný pocit jako kousnutí do citronu.

"Mám nad tebou roztáhnout deštník?"
"Asi ani ne."
"A mám nad tebou zlomit hůl?" 

Občas mi připadá, že jsem byla jakýmsi šprýmařem odeslána na dobírku.

Aegilops geniculata, mnohoštět vejčitý

Peču šmoulové muffiny z ocelově šedého těsta a při každé jízdě výtahem jsem nucena zakrývat si čelo.

Chystám se odjet na týdenní párty plnou diskokoulí, třpytek a pomalovaných obličejů. Jestliže někdo plánuje jít na maškarní bál za chleba, aby se mohl namazat, já bych nejspíš měla jít za vejce, abych se mohla ztratit.

Marrubium peregrinum, jablečník cizí

Zjišťuji, jak dlouho trvá let do Ameriky, výjimečně však přitom nemyslím na pás blankytné oblohy nad širým mořem, nýbrž na šifru ukrytou v nesrozumitelném slově. 

Dávno už totiž vím, že vzdálenost mezi dvěma lidmi se nepočítá na kilometry.

Humulus lupulus, chmel otáčivý

Na pohyblivých lavičkách nasloucháme objevům žárovičkového nebe, zvuk se však tříští, asi že se obloha otáčí proti běhu světa. Na pouti za černo-zelenou knihou obejdu náměstí třikrát dokola, bez použití slov však cesta ke slovům zůstává zatarasena svazky kabelů a mluvícími krabicemi.

Metaforická Velká říjnová socialistická revoluce málem zavdá příčinu k rozchodu, naštěstí se však jedná jen o drobné nedorozumění způsobené nesprávným určením autora myšlenky, že někteří musí makat, aby se ostatní mohli mít dobře.

Seseli pallasii, sesel pestrý

Pod barevnými praporky plýtvám svou půlhodinou určenou k tomu, abych si udělala jasno v hlavě. Hlavní hvězda večera však mluví příliš tiše, a tak není vhodné vyrušovat. 

Prakticky perfektní lidé by si zásadně neměli propouštět své city.

Nepenthes truncata, láčkovka uťatá

Nechávám si doručit lichou botu výměnou za porci oběda z japonského fast foodu a sháním chemikálie potřebné k popravě rostlin. Zvečera pak překládám do angličtiny refrén písničky ve znění "Celej toust mi sežral chroust, teď mám hlad, nemám co žrát.", jenom abych mohla odmítnout pozvání na pivo od člověka, jenž mi znovu vnukl myšlenku na klubíčka vlny a pletací jehlice.

Některé emocionální smyčky jsou jako drogová závislost. Stačí naprosto zanedbatelný podnět a člověk do toho spadne znovu, nehledě na to, kolik času uplynulo od rozhodnutí s nimi definitivně skoncovat.

Phyteuma nigrum, zvonečník černý

Za doprovodu tónů varhan se pokouším zaplašit smutek vyhledáváním dlaždic pocházejících ze stejného kusu mramoru a pokušení skočit z věže zaháním nuceným poslechem hlučného odbíjení zvonů.

Ač už prý martensky dávno nejsou cool, opět si jimi šlapu po hlavě. 

Neuváženou reklamou na lidi jsem sama sobě zlomila srdce.

Teucrium marum, ožanka kočičí

Pokud se člověk snaží stát kočkou, měl by prý začít shazovat věci ze stolu, sedat si na ostatní, když se snaží pracovat, případně na ně číhat za dveřmi. 

Nejsem si však jistá, jestli to není jen způsob, jak se dostat do útulku jménem Bohnice.

Solidago gigantea, zlatobýl obrovský

Testuji poživatelnost jedenáct let starých sušených hub a z nostalgických pohnutek fotografuji grafy zobrazující složení dřevin v lesoparku. Pod výstavkou předmětů, jež zapříčinily zlomeninu, vyhledávám neexistující zlato z rodinných legend a na mističkou mandlových sušenek řeším záhadu pohybujících se nakreslených nudlí. 

Park s jezírkem plným želv je dostatečným důvodem, aby se mi opět začalo stýskat po Praze.