Pecka z manga vypadá jako mlž vylézající ze své ulity a deštníky se samy nepozorovaně přesouvají z batohu do batohu. Aktivace módu pro detekci hmyzích parazitů způsobuje nekontrolovatelné svědění celého těla.
Příliš často používám svou neurální síť optimalizovanou na hledání čtyřlístků a ze zásady odmítám ochutnat medovník, který vyrostl v lese. V noci krmím kvasnice v lednici cukrem a v polospánku poslouchám podezřelé snové telefonáty v angličtině.
Vtipem dne se stává pečení muffinů ve skříni.
Obouvám dvojsmyslně uzemňující boty, které napadl kůrovec. Odteď už nebudu moci poletovat po chodbách.
Oblak eukalyptových výparů může způsobit influx všech koal z okruhu 200 kilometrů do budovy. Je proto více než doporučeno zamykat si kancelář.
V hustém lijáku jdeme na exkurzi do paneláku vlh, kde jsou chodby dlážděné blátem a mozaikou ze skleněných střepů. Na rozdíl od puntíkatých hub nemám nepromokavou hlavu, takže se mi může snadno stát, že se během cesty autobusem utopím v slzách napuštěných do respirátoru.
A kdybych přeci jen nakonec docestovala domů, moje kočky mě dozajista snědí; i přes tu vydatnou nebeskou sprchu totiž smrdím jako uzená makrela.
Na dva dny jsme zmizeli světu a pro ukrácení dlouhé chvíle hráli hry s názvem Posouvání paprikového semínka a Jak dostat slimáka ze stropu. Ovce, která za tu dobu vyprodukovala několik metrů tmavomodré, plastelínové vlny, se s žalostným bečením odplazila odpočívat do krabice. Nastal čas obout gumáky a vydat se najít sadu hnízd typu dutina.
Od fialových květů a oranžovějících bobulí nakonec vede přímá cesta domů. Laskavost však musí být draze vykoupena slovy.
"Myslíš, že by brácha chtěl mít někdy děti?" ptá se Sestra.
"To netuším," řeknu. "On se se mnou o takových věcech nebaví."
Vzpomenu si, jak nad skleničkami ginu s tonikem kdosi poznamenal: "Je celkem strašidelné, že vy dva mluvíte úplně stejně."
A já jsem odpověděla: "Vážně? A to spolu zase tak moc nemluvíme."
Všichni se zasmáli. Nebylo to myšleno jako vtip.
Kvakoš noční je ve skutečnosti jen umělou jezerní atmosférou.
V popelnici leží dvě pohorky a kbelík s nápisem Lama zelenina a pod číslem osm se ukrývá poklad, který nelze spatřit.
Lopa je něco, proti čemu chovají v zoo antilopy.
Tam, kde se začaly psát Šalingradské srdceboly, musím pro jednou někomu dovolit, aby mě zachraňoval od černoty. I potenciální asistenční kocour nakonec potřebuje asistenci u injekce sám.
Když se ráno probudím, cítím se příšerně.
Příšerně jako kterékoliv jiné ráno.
Jahodové nanuky cestují autobusem na prohlídku středověkého hradiště a uprostřed lesa pláče dřevěný ropák, jemuž se stýská po ropné plošině.
Neobjevit hlaváčky je jistojistě zlé znamení.
